Mikrobiologické rozbory

Mikrobiologické posudky, měření biotického napadení fasád, měření bakterií a plísní na bytových domech a objektech, měření hodnot plísní ze vzorků omítky, detekce plísní a bakterií, mikroskopické rozbory napadených fasád, rozbory fasádních omítek, měření biotické degradace fasádních omítek, znalecké mikrobiologické posudky fasád včetně komplexní přípravy technických podkladů pro servis a údržbu fasád BD, SVJ, RD a komerčních objektů je naše firma Malířský Servis® připravena zajistit dle Vašeho přání a požadovaného rozsahu služeb dle našich interních směrnic ISIS System® a odborné licence a certifikace společnosti IICRC.

ISIS System® je posláním naší firmy, které má  přispět a pomoci dosáhnout  spokojenosti Vás jako našeho zákazníka a především přispět k dosažení co nejvyšší kvality provedené práce a výsledku realizace. Tato interní technologická  norma naší firmy   přináší maximální spokojenost  Vás – našich zákazníků v plné součinnosti se zachováním etických a jakostních prováděcích čistících standardů včetně dlouhodobé udržitelnosti ochrany povrchů a svěřeného majetku.

Řasy a plísně na kontaktních zateplovacích systémech

Se stále rychleji rostoucím počtem zrealizovaných zateplovacích systémů velmi rychle narůstá i počet objektů, kde je povrch fasády zasažen poměrně masivním růstem mikroorganismů – tzv. biotického napadení s kombinací degradace (rozpadu) fasádního pojiva. Takové napadení povrchu se může objevit již v prvních letech po dokončení zateplení a ve velmi krátké době se může stát vážným estetickým a jakostním problémem z hlediska životnosti fasádní omítkoviny.

Zvýšený výskyt řas a plísní na zateplovacích systémech ve většině případů není zapříčiněn nekvalitou použitých materiálů, špatně navrženou skladbou zateplovacího systému, nebo nekvalitou práce. Je obecně známo, že řasy a plísně se vyskytují na všech druzích podkladu bez ohledu na jejich chemické vlastnosti, a to i na materiálech jako je sklo, plech či plasty.

Příčina růstu řas a plísní na fasádách

Biotické napadení bývá zpravidla zapříčiněno jasně danými a velmi špatně ovlivnitelnými fyzikálními a přírodními vlivy a s kvalitou podkladu nemívá přímou souvislost. Základním předpokladem růstu řas a plísní je dostatečná a především pravidelná dotace vlhkosti. Ke zvlhčování povrchu fasády pak dochází jednak formou dešťových srážek, anebo u zateplovacích systémů běžně i kondenzací vlhkosti na povrchu konstrukce (dotace vlhkosti kondenzací je poměrně nízká, ale za to neúprosně pravidelná). Nejčastěji jsou pak postiženy fasády orientované k severu, a to zejména proto, že na takto orientované fasády působí několik nepříznivých vlivů, které k růstu řas a plísní přispívají. Často je napadení fasád způsobeno nedostatkem dopadajícího slunečního záření, které výrazně snižuje vlhkostní bilanci na povrchu fasády a zároveň tvrdým UV zářením eliminuje růst organismů. Pokud se k tomuto faktoru přidá ještě hnaný déšť, tak jsou řasy a plísně na fasádách téměř jistotou.

Dalším problémem je větší tloušťka izolantů kde déle trvá odpařování zkondenzované vlhkosti. Ze stejného důvodu dochází ke kondenzaci častěji, než u izolantů slabších tlouštěk, nebo izolantů s horšími tepelně izolačními vlastnostmi.

Velký vliv na výskyt mikroorganismů na fasádě má i prostředí, ve kterém se objekt nachází. Pokud je v blízkosti lesní porost, stromy, husté keře, nebo vodní plocha, je podstatně větší předpoklad výskytu biotického napadení fasády. Důležitá je i volba materiálu, která může ovlivnit rychlost nástupu napadení fasády mikroorganismy. Nejnižší odolnost vůči biotickému napadení mají akrylátové omítky bez biocidních přísad, pak akrylátové omítky s biocidy, následují minerální omítky bez biocidů, dále minerální omítky s biocidem, omítky na bázi silikátových pojiv s biocidy a nejodolnější jsou silikonové mikrovláknové zpevňující omítky s obsahem speciálních biocidů.

Faktory mikrobiologického napadení

• kondenzace vodních par na povrchu fasády
• severní strana zateplené́ fasády bez přístupu slunečních paprsků
• stěna bez možnosti vysoušení povrchu větrem(severní orientace)
• tepelná zábrana prostupu tepla z konstrukce vlivem zateplovacího systému ( izolant)
• vzrostlá zeleň v blízkosti fasády
• prašné okolní prostředí
• zanedbaná údržba fasády
• u vápenocementových systémů vlivem zvětrání pokles PH hodnot

Biotické napadení fasád  znamená výskyt kmenových buneěk řas , kvasinek a plísní na povrchu stavebních konstrukcí. K tomuto napadení dochází za splnění́ určitých podmínek a to jak v interiérů tak i na fasádách objektů.

Na fasádách domů rostou bakterie,kvasinky,plísně a řasy. V závislosti na místních podmínkách mohou růst samostatně , nejčastěji však rostou v úrčitém společenství.  Bakterie s plísněmi , plísně s řasami a kvasinkami a podobně. Kromě vody potřebují i živiny. Většinou jim jako živiny slouží prachové a pylové částice.

Vlivem prostupu tepla z obvodového pláště objektu trnem hmoždinky, dochází k vysoušení omítky nad talířem kotvícího prvku. Tím nad hmoždinkou nemá plíseň podmínky k životu.    

Mikrobiologické důsledky napadení fasád

• snižování pevnosti a soudržnosti fasádních omítek
• zvýšení nasákavosti povrchů
• degradace a vznik mikroprasklin fasádních povrchů
• uvolňování sporů a plísní do okolního prostředí domů a budov
• průnik sporů a plísní do bytů a obývaných prostor
• poškozování a zhoršení zdravotního stavu obyvatel
• degradace estetického vzhled objektu
• zdravotně závadné povrchy s mikrobiologickou zvýšenou kontaminací

Zdravotní rizika a negativní vlivy

• inhalace spor detekovaných plísní !!!!!!!!!!!
• vdechování rozmnožovacích částic plísní, které se při růstu uvolňují do ovzduší
• vznik alergických onemocnění u vnímavých jedinců.
• šíření nejznámějších alergenů – plísně rodu Cladosporium herbarum
• vznik alergická rýma a průduškové astma
• vznik zánětlivých postižení plicních sklípků  a chronický zánět průdušek
• Syndrom toxického prachu organického původu

Rozbor biotického napadení fasád

Vzorky  fasádních omítek jsou získávány otiskovým médiem a níže uvedenou metodou dílčích analýz.

1. Mikroskopické pozorování preparátů připravených z otiskového média.
2. Výsev naředěných suspensí po vytřepání agarového média ve 20ml sterilního  fyziologického roztoku.
3. Determinace plísní byla provedena po izolaci plísní z agarů (ISO 16212)  makroskopicky a mikroskopicky sklíčkovou agarovou metodou (mikroskop Olympus BX 41, zvětšení 400x a 1000x).

Fotodokumentace

Plísně Acremonium strictum (vlevo), Cladosporium herbarum (uprostřed) a Trichotecium roseum (vpravo).

Rizika inhalace spor detekovaných plísní

Inhalace spor (rozmnožovacích částic plísní, které se při růstu uvolňující do ovzduší) může způsobovat alergická onemocnění u vnímavých jedinců.  Mezi nejznámější alergeny patří plísně rodu Cladosporium. Mikroskopické vláknité houby – plísně mohou příležitostně způsobovat i některá další onemocnění lidí. V několika případech byl druh Acremonium strictum izolován z lidské pokožky jako původce hnisavých zánětů. Plísně rodu Cladosporium mohou způsobovat například keratitidy (zánět očí rohovky). Byly izolovány z podkožních cyst a jsou popsány i případy plicních infekcí. Trichotecium roseum produkuje trichotecenové toxiny a je považován za alergenní plíseň.

Výskyt zdravotních obtíží vždy závisí na imunologickém stavu (obranyschopnosti) lidského organismu a dávce (množství spor v prostředí) mikroskopických vláknitých hub. K rizikovým skupinám patří zejména děti a senioři.

Hodnocení stavu biotického napadení

Ve vzorkách analyzované omítky jsou ve většině případů detekovány mikroskopické vláknité houby – plísně. Z výsledků provedených vyšetřením je možné usoudit, že řasy a plísně jsou příčinou tmavších skvrn na omítce.

Plísně kolonizují vlhká místa staveb, nejčastěji na severních a severozápadních stranách staveb. Spolu s prachovými a polutantními mastnými atmosférickými částicemi vytvářejí na fasádě krustu, která zadržuje vodu. Při mrazu v zimních měsících a přeměně vody v led dochází k odrolování částic omítky a tak ke znehodnocování povrchu fasády. Dále ke povrchová vrstva omítky negativně ovlivňována zejména organickými kyselinami, které produkují plísně a rostoucí  na povrchu omítky.

Kromě estetických nedostatků stavby a povrchu fasád mohou plísně rostoucí na venkovních omítkách způsobovat i další problémy. Spory plsní rostoucí na venkovních omítkách se uvolňují do okolních prostředí domů a při větrání se dostávají i do vnitřního prostředí bytů, ve kterých mohou poškozovat lidské zdraví.

Mikroskopické vláknité houby – plísně je doporučeno z omítek a zateplené fasády systému ETICS co nejdříve odstranit a to vhodným šetrným způsobem. Z hlediska dosažení co nejdelší ochrany fasády a celkové šetrnosti vůči životnosti fasády je doporučeno provedení aplikace biocidní nebo fotokatalytické ochrany. Při práci je zapotřebí dodržovat bezpečnostní pravidla.

Nepodceňujte výše uvedené příznaky. Při podezření na výskyt plísní ve vašem okolí se můžete kontaktovat na firmu, kde můžete konzultovat svoji situaci. Mezi naše služby totiž mimo jiné patří i monitorování a mikrobiologické rozbory povrchů a jejich následné vyhodnocení, spolu s poradenstvím při nevyhovujícím nálezu. Plísně v bytech nejsou ošetřeny legislativou a proto je možné vystavit pouze obecný odborný posudek.